Osnova sekce

  • Humanitní a společenskovědní seminář

    Sbalit vše Rozbalit vše

    Seminář o humanitních a společenskovědních tématech představuje pro studenty kybernetiky a robotiky na technické univerzitě příležitost se zamyslet v širší perspektivě a souvislostech. V dnešním světě, kde technologie a lidská společnost jsou neoddělitelně propojeny, je pochopení humanitních a společenskovědních aspektů klíčové pro vývoj technologií, které jsou citlivé k lidským potřebám a etickým standardům. Seminář nabízí studentům ojedinělou možnost diskutovat s významnými osobnostmi humanitních a společenskovědních oborů i mezi sebou, kriticky přemýšlet o vlivu technologie na práci, soukromí, bezpečnost a sociální interakce. Tato znalost je nezbytná pro vytváření inovací, které jsou sociálně odpovědné a udržitelné. Seminář také podporuje rozvoj měkkých dovedností, jako je komunikace, týmová práce a kritické myšlení, které jsou nezbytné pro úspěšnou kariéru v jakémkoli technickém oboru. Pro studenty kybernetiky a robotiky je tedy účast na těchto seminářích nejen obohacující, ale také nezbytná pro jejich celkový profesní rozvoj a přispívá k vytváření vyváženějších a moudřejších inženýrů.

  • Informace k předmětu

    • Seminář se obvykle skládá z 8 samostatných a nezávislých bloků věnovaných různým společenskovědním, humanitním a případně i uměleckým tématům. Tato témata mohou být každý rok jiná.
    • Každý blok tvoří dvou až tříhodinová (2-3 x 45 min) přednáška s diskusí v Zengerově posluchárně, obvykle ve středu odpoledne od 16:15 do 18:30. Studenti se musí před každým blokem podívat na Moodle semináře a zjistit, co si mají předem přečíst, promyslet nebo udělat.
    • Klíčové je aktivní zapojení studentů během diskuse. V některých blocích dostanou studenti předem ke stažení materiály k prostudování a promyšlení. Mohou také předem dostat zadání úloh, které před přednáškou vypracují. Nebo mohou nějakou úlohu dostat až na přednášce. Nechceme studenty v závěrečné fázi bakalářského studia příliš zatěžovat, ale věřím že je takto inspirujeme a přimějeme k zamyšlení
    • Každý zapsaný student musí povinně absolvovat nejméně šest z osmi bloků dle vlastního výběru, za což dostane čtyři kredity . Doufáme ale, že se mnozí dobrovolně zúčastní i dalších bloků, tentokrát již bez kreditů. Kontrola prezence bude prováděna elektronickou formou – přihlášením kartou studenta při vstupu do posluchárny.
    • Tento seminář je primárně určen pro studenti třetího ročníku bakalářského programu Kybernetika a robotika, kteří za něj po splnění podmínek dostávají kredity. Studenti z jiných programů jsou v letošním roce vítáni také.
    • Čtěte Moodle předmětu pozorně, v některých týdnech výuka není!
    • První seminář je 5.3. s Ivanem Gabalem!

  • Přednášky a diskuse

    Místnost a čas: KN:E-107 (Zengerova posluchárna) od 16:15 do 18:30

    • 1. týden semestru (19.2.) - Výuka není! Přednáška

      Tento týden výuka není!

    • 2. týden semestru (26.2.) - Výuka není! Přednáška

      Tento týden výuka není!

    • 3. týden semestru (5.3.) - Ivan Gabal: Hypotéza o hlubších kořenech krize liberalismu a proč o tom skoro nic nevíme? Přednáška
      Téma: Hypotéza o hlubších kořenech krize liberalismu a proč o tom skoro nic nevíme?

      Jaké jsou příčinami vzestupu podpory a síly antisystémových stran. Jedná se o přechodnou krizi liberální demokracie, nebo o hlubší systémovou změnu? A pokud jde o systémovou změnu, tak do jaké míry je důsledkem změn na úrovni politických poměrů, stran a volebního chování, a do jaké míry je vyvolána hlubokými změnami ve společnosti vyplývajícími z nového utváření a profilování sociální struktury společnosti? Zatím postrádáme data a analýzy, které by poskytly spolehlivější odpověď a model vývoje. Na úrovni hypotézy předpokládáme, že zdrojem jsou hluboké změny sociální struktury, v níž oslabuje vertikalita stratifikace a zároveň posilují horizontální a nestálé přechodné útvary sociálních skupin/granulí. Ty utváří subjektivní faktory a působení sociálních sítí jako nové dimenze distribuce společenského vlivu a zájmové organizace společnosti. Fragmentace sociální struktury i procesu stratifikace umožňuje názorové přeskupení a politickou reorganizaci ve prospěch antisystémových stran, které z těchto změn těží a urychlují je.

      Příprava:
      Přečtěte si tento článek.

      Lektor: PhDr. Ivan Gabal, sociolog a politik
      (Absolvent FF UK; jeden ze zakladatelů Občanského fóra v roce 1989; bývalý poslanec Poslanecké sněmovny PČR; jako externí spolupracovník Kanceláře prezidenta ČR V. Havla se významně podílel na přípravě a strategii vstupu ČR do NATO; zakladatel analytické a konzultační firmy GAC; věnuje se agendě bezpečnosti, obrany, zahraniční a bezpečnostní politiky, tajných služeb, kybernetické bezpečnosti, postavení veřejnoprávních medií, legislativě korespondenčních voleb, Strategického a Metropolitního plánu města Praha a dalším tématům.)

    • 4. týden semestru (12.3.) - Petr Koubský: „Protože ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců“: společenské důsledky inženýrských disciplín Přednáška
      Téma: „Protože ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců“: společenské důsledky inženýrských disciplín

      „Nechápu vás. Chcete říct, že vy a elfové jste ho po všech těch hrozných skutcích nechali naživu? Vždyť není o nic lepší než skřet a je prostě nepřítel. Zaslouží smrt.“
      „Zaslouží! To asi ano. Spousta těch, co žijí, zaslouží smrt. A někdo umírá, a zasluhuje život. Můžeš mu ho dát? Potom nevynášej příliš horlivě rozsudky smrti. Protože ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců.“
                            –J. R. R. Tolkien: Pán prstenů I (Společenstvo prstenu)

      Odhadnout všechny možné důsledky soudobého rozvoje technologií je nesmírně obtížné a pravděpodobnost úspěchu takového počínání malá. Naštěstí máme k dispozici druhou nejlepší možnost: poučit se z historie. Přednáška popíše tři důležité technické objevy minulosti (vesměs méně známé, abychom se nezabývali očividnými samozřejmostmi) a ukáže, k jak složitému řetězci následků vedly. V diskusi se pak můžeme pokusit společně aplikovat tento způsob uvažování na technologické vrcholy dneška včetně robotiky, umělé inteligence a kvantových počítačů.

      Příprava:

      Zamyslete se na tématem.

      Lektor: Ing. Petr Koubský, CSc., redaktor
      (Redaktor Deníku N pro vědu a techniku. Pracoval jako redaktor počítačových časopisů Softwarové noviny a Inside, jako novinář na volné noze a dříve jako softwarový vývojář a jako vědecký pracovník ÚTIA. Studoval na VŠCHT a FEL ČVUT. Vyučuje předmět Vědecká žurnalistika na FF Univerzity Palackého v Olomouci.)

    • 5. týden semestru (19.3.) - Václav Moravec: Umělá inteligence v žurnalistice a každodenním životě české populace Přednáška
      Téma: Václav Moravec: Umělá inteligence v žurnalistice a každodenním životě české populace.

      Přednáška se zaměří na transformaci redakcí zpravodajských médií po nástupu umělé inteligenci, kdy lineární model žurnalistiky nahradil model dynamický. Nástroje umělé inteligence tak v současnosti prostupují třemi oblastmi žurnalistického pole, tzn. newsgatheringem, produkcí i distribucí zpráv. Přednáška nabídne též přehled vývoje automatizované žurnalistiky v ČR po roce 2018, kdy Česká tisková kancelář zahájila automatizované generování zpráv z voleb. Součástí přehledu bude též percepce automatizované žurnalistiky českou populací.

      Příprava:

      Přečtěte si článek 1, článek 2 a článek 3.

      Lektor: PhDr. Václav Moravec, Ph.D., Ph.D. , redaktor, moderátor a vysokoškolský učitel žurnalistiky.
      (Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy (obor Masová komunikace), získal dva tituly PhD (UK a FAMU). Učí na FSV UK v Praze bakalářské a magisterské předměty studijního programu Žurnalistika a na katedře produkce FAMU vede bakalářské a magisterské práce. Zabývá se výzkumem v oblasti novinářské etiky, proměn audiovizuálních médií, audiovizuální žurnalistiky a umělé inteligence v žurnalistice. Moderuje pořady Otázky Václava Moravce a Fokus Václava Moravce v České televizi. Působil i v mnoha dalších televizích a rádiích včetně české redakce BBC. Obdržel Cenu Nadace Českého literárního fondu Novinářská křepelka.)

    • 6. týden semestru (26.3.) - Daniel Münich: Od teorie lidského kapitálu přes specifika společenskovědního výzkumu až ke kvalitnímu vládnutí. Přednáška
      Téma: Od teorie lidského kapitálu přes specifika společenskovědního výzkumu až ke kvalitnímu vládnutí.

      Celou přednáškou se bude v různých pohledech prolínat ekonomická teorie lidského kapitálu (human capital).

      Příprava:

      Pro účastníky přednášky a diskuse bude užitečné, když se ex-ante alespoň zběžně seznámí s několika písemnými podklady:
      Otcem moderního pojetí lidského kapitálu je ekonom Jacob Mincer, který s ním přišel v 50. letech 20. století. Základní představu o podstatě modelu lidského kapitálu dává jeho retrospektivní přehledový článek [1]. Bylo by vhodné, aby si ho každý článek přečetl a zkusil pochopit alespoň základní koncepty.

      Další články doporučuji alespoň zběžně prolistovat a přečíst si shrnutí a závěry:
      Rozšířenou verzi základního modelu popisuje článek od Ben-Porath [2].
      Přehledový článek [3] potom shrnuje peripetie s měřením lidského kapitálu a různé přístupu odborné literatury.
      Následuje série článků [4,5,6] míněna jen pro ilustraci, jak metodicky / matematicky a statisticky náročné mohou být a jsou snahy o odhady výnosů lidského kapitálu.
      Článek [7] je jedním z příkladů konkrétních způsobů odhadů výnosů lidského kapitálu.
      Přehledový článek [8] zasazuje téma lidského kapitálu do širších souvislostí toho, jak je financován a kolik stojí.
      Konečně slavný článek [9] prezentuje konkurenční teorii Michaela Spence k teorii lidského kapitálu, teorii signallingu, která také dobře vysvětluje pozorované asociace mezi úrovní vzdělání a výdělky. Pozorování dění v reálném světě vysvětlují do jisté míry teorie obě. Hodně závisí na situaci konkrétní země (systému), období a typu resp. úrovni školy. Empiricky rozlišit mezi teoriemi se ukazuje jako metodologicky extrémně složité, což znamená, že vědeckých pokusů to provést existuje velmi mnoho.

      Lektor: doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D., akademický ekonom
      (Absolvent FEL ČVUT; učí na CERGE-EI, kde se podílí na vedení think-tanku IDEA; člen Národní ekonomické rady vlády; poradce Mezinárodního měnového fondu, OECD a Světové banky; zabývá problematikou ekonomie trhu práce, školství a výzkumu.)

    • 7. týden semestru (2.4.) - Tomáš Studeník: Jak (ne)mluvit na veřejnosti – a proč vám v tom AI pomůže i nepomůže. Přednáška
      Téma: Jak (ne)mluvit na veřejnosti – a proč vám v tom AI pomůže i nepomůže.

      Vystupování před lidmi není jen o tom, co říkáte, ale i jak to říkáte – a jak se při tom cítíte. Inženýři často podceňují soft skills, přitom právě schopnost jasně a přesvědčivě prezentovat může rozhodnout o úspěchu nebo neúspěchu projektu. Na semináři se podíváme na to, jak překonat strach z veřejného vystupování, jak pracovat s hlasem, tělem a energií, a jak v tom všem může pomoci generativní AI. Ukážeme si konkrétní nástroje, které pomáhají strukturovat myšlenky, vylepšit prezentace a dokonce i simulovat publikum pro trénink.

      Příprava:

      Koukněte se na pár příkladů dobrých i špatných pitchů a prezentací. Např. na odkazech uvedných níže. A trochu si pohrajte s generativní AI – třeba ChatGPT nebo Claude – abyste zjistili, jak vám umí pomoci se strukturováním jejich vlastních prezentací. Přineste si na semináře notebook a zkuste to také na místě.

      Lektor: MSc. Tomáš Studeník, MBA., radikální inovátor, zakladatel, autor a městský hacker.
      (Získal titul MBA na University of Liverpool a MSc v inovacích na HEC v Paříži, absolvoval postgraduální kurzy na INSEAD ve Francii, Oxford University a University of Cambridge. Organizuje inovační maratony CEE Hacks, kde studenti celého světa řeší problémy udržitelnosti, zdravotnictví, dopravy, energetiky, průmyslu a sociální sféry. Šéfuje konzultační společnosti Insane Business Ideas, která pomáhá globálním firmám a evropským metropolím probouzet inovačního ducha a hledat příležitosti rozvoje v post-digitální době. V ČR představil zábavně-naučný formát FuckUp Nights, kde se veřejně sdílí neúspěchy v byznysu i životě. Vybrané příběhy nezdarů vydal jako Velkou knihu fuckupů. Byl nominován na Esquiremana 2019 v kategorii byznys a časopis Computer World uvedl Tomáše mezi TOP IT osobnostmi roku 2020. Je autorem projektu THEAITRE (první divadelní hra na světě, kterou napsala umělá inteligence a kterou sehrál soubor Švandova divadla v Praze). V roce 2022 Tomáš založil středoevropský healthtech inkubátor Caelestinus a produkoval další projekt spolupráce člověka se strojem na poli umění PLaiPRAGUE, se kterým studenti pražské DAMU vyrazili na turné po Evropě. Na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové vyučuje kurz Věda o selhání. Na rok 2025 Tomáš chystá spolu s pedagožkou DAMU Evou Málkovou MasterClass veřejného vystupování Pitch Perfecta také imerzivní teatrálně-výzkumný projekt BLACKOUT PRAGUE ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze.)

    • Příprava - video Steve Jobs a jeho ikonické keynote URL
    • Příprava - přednáška How great leaders inspire action od Simona Sinka URL
    • 8. týden semestru (9.4.) - Klára Trávníčková: Rovnováha v životě Přednáška
      Téma: Rovnováha v životě

      Můžeme mít neustále pocit štěstí? Z čeho se skládá naše životní rovnováha? Co konkrétně pomáhá zvládat náročné situace ve studiu a v životě? Jak si můžeme udržet energii?

      Příprava:

      Seminář pro vás bude tak užitečný, jak ho společně uděláme. Budeme diskutovat o tom, co je zdrojem wellbeingu pro vás osobně. Proto se předem zamyslete nad tím, co vám dává energii, motivaci, co potřebujete k tomu, abyste zvládali běžné i náročné situace.
      Můžete si udělat následující test v angličtině (stránka vám s vyhodnocením automaticky začne posílat newsletter, který můžete ihned zrušit). Výsledky vám mohou pomoci zorientovat se v tom, které oblasti vašeho wellbeingu zasluhují pozornost.
      Pro inspiraci ještě seznam několika mobilních aplikací, které vám pomohou s péčí o vaše duševní zdraví.

      Lektorka: Mgr. Klára Trávníčková, psycholožka
      (Pracuje jako vedoucí Centra informačních a poradenských služeb ČVUT. Zaměřuje se především na zdroje, které v životě máme k naplňování a neustálému rozvíjení našeho potenciálu.)

    • 9. týden semestru (16.4.) - Josef Šlerka: K čemu může být estetikovi doktorát z informační vědy. Přednáška
      Téma: Ukaž mi to. Řekni mi to. Modelem. K čemu může být estetikovi doktorát z informační vědy.

      Seminář o nelegitimní sňatku mezi sémiotikou a kybernetikou z něhož prošla sémiotika, které nepotřebuje slovo znak, stejně jako psychologie nepotřebuje mluvit o duši. Cílem semináře je ukázat a popovídat si o tom, že modely a modelování je základ toho, jak svět poznáváme i komunikujeme a že může být i klíčem k pochopení takových věcí jako je umění nebo dokonce parodie!

      Příprava:

      Pustit si libovolný čarodějnický díl seriálu Simpsonovi a spočítat citace, aluze a vtipky na jiné filmy, knihy apod. Potom zkusit odhadnout, kolik času musí člověk strávit tím, aby tak mohl pochopit jeden pitomej díl.

      Lektor: Mgr. Josef Šlerka, Ph.D., sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí.
      (Vedoucí oboru Studia nových médií na Ústavu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě UK. V průběhu své kariéry kombinoval akademický výzkum s praktickým uplatněním. Působil v internetových startupech Ataxo a Socialbakers, kde vedl výzkum a vývoj. Po odchodu z byznysu se stal ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, kde podporoval a rozvíjel nezávislou žurnalistiku. Aktuálně spolupracuje jako datový novinář s investigativním serverem Investigace.cz. )

    • 10. týden semestru (23.4.) - Výuka není! Přednáška

      Tento týden výuka není!

    • 11. týden semestru (30.4.) - Výuka není! Přednáška

      Tento týden výuka není!

    • 12. týden semestru (7.5.) - Bob Kartous: Život v digitální džungli. Přednáška
      Téma: Život v digitální džungli.

      Technologie jsou extenze omezených lidských kapacit a lidská civilizace je odedávna vyvíjí k jejich překonání. Od pazourku až po kvantové počítače. Něco mimořádného se ale stalo: ještě ve 20. století bylo technologie možné charakterizovat převážně jako stroje nebo dopravní prostředky, překonání limitů lidských rukou a nohou. Dokonce i elektronická média byla spíše dopravními prostředky svého druhu, jednosměrně přenášela rychle informace. Od velkého digitálního třesku ale žijeme v jiném světě. Evoluční podmínky lidského života se změnily. Otevřela se nová dimenze lidské existence. Nová dimenze vytvořila prostředí, v němž nestačí běžná prostorová orientace. Rychlost vývoje v digitálním světě enormně zvýšil tlak na individuální a sociální adaptaci. Algoritmy sociálních sítí a stále většího počtu digitálních aplikací zároveň dokážou uzavírat člověka v jeho "jedinečném", silně individualizovaném světě, v němž je možné nacházet náhradu za uspokojení potřeb neuspokojených ve světě fyzické společenské reality. Co to pro lidskou společnost i běžného jedince znamená? A co to znamená pro naše společenské a politické uspořádání? Co to znamená pro světový řád?

      Doporučená četba:

      Lektor: Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D. , vysokoškolský pedagog, spisovatel a publicista dlouhodobě se zaměřující na téma inovace vzdělávání.
      (Vystudoval Fakultu sportovních studií Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a postgraduální studium absolvoval na Fakultě sociálních věd UK. Je prorektorem pro strategii a rozvoj a učí na Vysoké škole ekonomiky a managementu v Praze. Pracoval ve společnostech Scio a EDUin, spolupracuje s pražským byznys hubem Opero. Je mluvčím občanské iniciativy Čeští elfové a spoluzakladatelem spolku Nelež. Je autorem dvou úspěšných knih: No Future - Na parním stroji do virtuální realitya Future ON! - Jak zkrotit šelmy digitální džungle.)

    • 13. týden semestru (14.5.) - Výuka není! Přednáška

      Rektorský den!

    • 14. týden semestru (21.5.) - Výuka není! Přednáška

      Tento týden výuka není!