Osnova sekce

  • Seminář o humanitních a společenskovědních tématech představuje pro studenty kybernetiky a robotiky na technické univerzitě příležitost se zamyslet v širší perspektivě a souvislostech. V dnešním světě, kde technologie a lidská společnost jsou neoddělitelně propojeny, je pochopení humanitních a společenskovědních aspektů klíčové pro vývoj technologií, které jsou citlivé k lidským potřebám a etickým standardům. Seminář nabízí studentům ojedinělou možnost diskutovat s významnými osobnostmi humanitních a společenskovědních oborů i mezi sebou, kriticky přemýšlet o vlivu technologie na práci, soukromí, bezpečnost a sociální interakce. Tato znalost je nezbytná pro vytváření inovací, které jsou sociálně odpovědné a udržitelné. Seminář také podporuje rozvoj měkkých dovedností, jako je komunikace, týmová práce a kritické myšlení, které jsou nezbytné pro úspěšnou kariéru v jakémkoli technickém oboru. Pro studenty kybernetiky a robotiky je tedy účast na těchto seminářích nejen obohacující, ale také nezbytná pro jejich celkový profesní rozvoj a přispívá k vytváření vyváženějších a moudřejších inženýrů.L

    Letošní přednášky se nahrávají a najdete je (obvykle s mírným zpožděním nutným pro zpracování) na YouTube.

  • Seminář se skládá ze samostatných a nezávislých bloků věnovaných různým společenskovědním, humanitním a případně i uměleckým tématům. Počet bloků i témata mohou být každý rok jiná. Každý blok tvoří dvou až tříhodinová (2-3 x 45 min) přednáška s diskusí v Zengerově posluchárně, obvykle ve středu odpoledne od 16:15 do 18:30. Studenti se musí před každým blokem podívat na Moodle semináře a zjistit, co si mají předem přečíst, promyslet nebo udělat. Klíčové je aktivní zapojení studentů během diskuse. V některých blocích dostanou studenti předem ke stažení materiály k prostudování a promyšlení. Mohou také předem dostat zadání úloh, které před přednáškou vypracují. Nebo mohou nějakou úlohu dostat až na přednášce. Nechceme studenty v závěrečné fázi bakalářského studia příliš zatěžovat, ale věřím že je takto inspirujeme a přimějeme k zamyšlení nad konkrétními i obecnými otázkami života, vesmíru a vůbec.

    • Tento seminář je primárně určen pro studenti třetího ročníku bakalářského programu Kybernetika a robotika, kteří za něj po splnění podmínek dostávají kredity. Studenti z jiných programů jsou v letošním roce vítáni také, ale bez kreditů (neplatí pro LS 2025/2026).
    • Každý zapsaný student musí povinně absolvovat nejméně šest bloků dle vlastního výběru, za což dostane čtyři kredity . Doufáme ale, že se mnozí dobrovolně zúčastní i dalších bloků, tentokrát již bez kreditů.
    • Kontrola prezence bude prováděna elektronickou formou – přihlášením kartou studenta při odchodu z posluchárny.
    • Ze semináře budete mít nejvíc, když si každé téma předem aspoň trochu promyslíte a pak se zapojíte do diskuse. A hlavně: využijte co nejvíc příležitostí dát se do řeči s tak zajímavými a známými lidmi.
    • Čtěte Moodle předmětu pozorně, v některých týdnech výuka není!
    • První seminář je letos až v březnu, a to 4.3. s Petrem Koubským!
    • Lektoři semináře jsou významné a velmi vytížené osobnosti, takže není snadné program definitivně doladit. Termíny konání jsou již pevně stanovené, obsah se však ještě může průběžně upřesnit a doplnit. Nejpozději do konce února bude program finálně uzavřen.

  • Místnost a čas: KN:E-107 (Zengerova posluchárna) od 16:15 do 18:30

    • Lektor: Ing. Petr Koubský, CSc., redaktor
      (Redaktor Deníku N pro vědu a techniku. Pracoval jako redaktor počítačových časopisů Softwarové noviny a Inside, jako novinář na volné noze a dříve jako softwarový vývojář a jako vědecký pracovník ÚTIA. Studoval na VŠCHT a FEL ČVUT. Vyučuje předmět Vědecká žurnalistika na FF Univerzity Palackého v Olomouci.)

    • Téma: Václav Moravec: Umělá inteligence v žurnalistice a každodenním životě české populace.

      Přednáška se zaměří na transformaci redakcí zpravodajských médií po nástupu umělé inteligenci, kdy lineární model žurnalistiky nahradil model dynamický. Nástroje umělé inteligence tak v současnosti prostupují třemi oblastmi žurnalistického pole, tzn. newsgatheringem, produkcí i distribucí zpráv. Přednáška nabídne též přehled vývoje automatizované žurnalistiky v ČR po roce 2018, kdy Česká tisková kancelář zahájila automatizované generování zpráv z voleb. Součástí přehledu bude též percepce automatizované žurnalistiky českou populací.

      Příprava:

      Přečtěte si článek 1článek 2 a článek 3.

      Lektor: PhDr. Václav Moravec, Ph.D., Ph.D. , redaktor, moderátor a vysokoškolský učitel žurnalistiky.
      (Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy (obor Masová komunikace), získal dva tituly PhD (UK a FAMU). Učí na FSV UK v Praze bakalářské a magisterské předměty studijního programu Žurnalistika a na katedře produkce FAMU vede bakalářské a magisterské práce. Zabývá se výzkumem v oblasti novinářské etiky, proměn audiovizuálních médií, audiovizuální žurnalistiky a umělé inteligence v žurnalistice. Moderuje pořady Otázky Václava Moravce a Fokus Václava Moravce v České televizi. Působil i v mnoha dalších televizích a rádiích včetně české redakce BBC. Obdržel Cenu Nadace Českého literárního fondu Novinářská křepelka.)

    • Lektor: doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D., akademický ekonom
      (Absolvent FEL ČVUT; učí na CERGE-EI, kde se podílí na vedení think-tanku IDEA; člen Národní ekonomické rady vlády; poradce Mezinárodního měnového fondu, OECD a Světové banky; zabývá problematikou ekonomie trhu práce, školství a výzkumu.)

    • Lektor: Mgr. M. Mykiska, psycholog 
      (Doktorand na UK, na ČVUT pracuje v Centru informačních a poradenských služeb).

    • Téma: Život v digitální džungli.

      Technologie jsou extenze omezených lidských kapacit a lidská civilizace je odedávna vyvíjí k jejich překonání. Od pazourku až po kvantové počítače. Něco mimořádného se ale stalo: ještě ve 20. století bylo technologie možné charakterizovat převážně jako stroje nebo dopravní prostředky, překonání limitů lidských rukou a nohou. Dokonce i elektronická média byla spíše dopravními prostředky svého druhu, jednosměrně přenášela rychle informace. Od velkého digitálního třesku ale žijeme v jiném světě. Evoluční podmínky lidského života se změnily. Otevřela se nová dimenze lidské existence. Nová dimenze vytvořila prostředí, v němž nestačí běžná prostorová orientace. Rychlost vývoje v digitálním světě enormně zvýšil tlak na individuální a sociální adaptaci. Algoritmy sociálních sítí a stále většího počtu digitálních aplikací zároveň dokážou uzavírat člověka v jeho "jedinečném", silně individualizovaném světě, v němž je možné nacházet náhradu za uspokojení potřeb neuspokojených ve světě fyzické společenské reality. Co to pro lidskou společnost i běžného jedince znamená? A co to znamená pro naše společenské a politické uspořádání? Co to znamená pro světový řád?

      Doporučená četba:

      Lektor: Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D. , vysokoškolský pedagog, spisovatel a publicista dlouhodobě se zaměřující na téma inovace vzdělávání.
      (Vystudoval Fakultu sportovních studií Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a postgraduální studium absolvoval na Fakultě sociálních věd UK. Je prorektorem pro strategii a rozvoj a učí na Vysoké škole ekonomiky a managementu v Praze. Pracoval ve společnostech Scio a EDUin, spolupracuje s pražským byznys hubem Opero. Je mluvčím občanské iniciativy Čeští elfové a spoluzakladatelem spolku Nelež. Je autorem dvou úspěšných knih: No Future - Na parním stroji do virtuální realitya Future ON! - Jak zkrotit šelmy digitální džungle.)

    • Téma: Proč nám klesá porodnost? Debatujme o tom …“

      Důležité, zajímavé ale i mediálně vděčné téma — zkusíme se na něj podívat očima sociologie, ne jen přes titulky.

      Příprava:
      Není jen náš problém. Přečtěte si tento článek.

      Lektor: PhDr. Ivan Gabal, sociolog a politik
      (Absolvent FF UK; jeden ze zakladatelů Občanského fóra v roce 1989; bývalý poslanec Poslanecké sněmovny PČR; jako externí spolupracovník Kanceláře prezidenta ČR V. Havla se významně podílel na přípravě a strategii vstupu ČR do NATO; zakladatel analytické a konzultační firmy GAC; věnuje se agendě bezpečnosti, obrany, zahraniční a bezpečnostní politiky, tajných služeb, kybernetické bezpečnosti, postavení veřejnoprávních medií, legislativě korespondenčních voleb, Strategického a Metropolitního plánu města Praha a dalším tématům.)

    • Téma: Ukaž mi to. Řekni mi to. Modelem. K čemu může být estetikovi doktorát z informační vědy.

      Seminář o nelegitimní sňatku mezi sémiotikou a kybernetikou z něhož prošla sémiotika, které nepotřebuje slovo znak, stejně jako psychologie nepotřebuje mluvit o duši. Cílem semináře je ukázat a popovídat si o tom, že modely a modelování je základ toho, jak svět poznáváme i komunikujeme a že může být i klíčem k pochopení takových věcí jako je umění nebo dokonce parodie!

      Příprava:

      Pustit si libovolný čarodějnický díl seriálu Simpsonovi a spočítat citace, aluze a vtipky na jiné filmy, knihy apod. Potom zkusit odhadnout, kolik času musí člověk strávit tím, aby tak mohl pochopit jeden pitomej díl.

      Lektor: Mgr. Josef Šlerka, Ph.D., sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí.
      (Vedoucí oboru Studia nových médií na Ústavu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě UK. V průběhu své kariéry kombinoval akademický výzkum s praktickým uplatněním. Působil v internetových startupech Ataxo a Socialbakers, kde vedl výzkum a vývoj. Po odchodu z byznysu se stal ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, kde podporoval a rozvíjel nezávislou žurnalistiku. Aktuálně spolupracuje jako datový novinář s investigativním serverem Investigace.cz. )

      Tato přednáška je letos POSLEDNÍ, protože ta plánovaná na příště odpadá!.