Humanitní, umělecký a společenskovědní seminář

Probereme a upřesníme organizační a technické záležitosti, podmínky udělení zápočtu atp.

Prostudujte si Moodle předmětu!

Na konkrétních příkladech si studenti v týmech zkusí formování a formulaci politik na základě historických fakt a výzkumu.
Nejprve provedeme společně hlubší na příkladu ukrajinského konfliktu formou 30 min přednášky (case study) o hlavní otázce bezpečnostní politiky: Dalo se válce předejít?
V návazné diskusi a na podkladě globálního výzkumu veřejného mínění v cca 20 zemích budou týmy studentů prezentovat své předem připravené návrhy, jak by měl Západ případně Evropa postupovat v současné globální politice

Příprava:
Studentky a studenti se předem ad hoc rozdělí na 3-5 členné týmy a prostudují si výsledky globálního výzkumu veřejného mínění (ke stažení zde). V týmech pak navrhnou, jak by měl Západ případně Evropa postupovat v současné globální politice, s důrazem na invenci řešení. Svůj koncept zpracují do formy 10 minutové prezentace, kterou na společném setkání představí ostatním.Jejich návrhy budou debatovány s ostatními týmy a lektorem. Cílem je kvalita konceptu a argumentace.

Lektor: PhDr. Ivan Gabal, sociolog a politik
(Absolvent FF UK; jeden ze zakladatelů Občanského fóra v roce 1989; bývalý poslanec Poslanecké sněmovny PČR; jako externí spolupracovník Kanceláře prezidenta ČR V. Havla se významně podílel na přípravě a strategii vstupu ČR do NATO; zakladatel analytické a konzultační firmy GAC; věnuje se agendě bezpečnosti, obrany, zahraniční a bezpečnostní politiky, tajných služeb, kybernetické bezpečnosti, postavení veřejnoprávních medií, legislativě korespondenčních voleb, Strategického a Metropolitního plánu města Praha a dalším tématům.)

Můžeme mít neustále pocit štěstí? Z čeho se skládá naše životní rovnováha? Co konkrétně pomáhá zvládat náročné situace ve studiu a v životě? Jak si můžeme udržet energii?

Seminář pro vás bude tak užitečný, jak ho společně uděláme. Budeme diskutovat o tom, co je zdrojem wellbeingu pro vás osobně. Proto se předem zamyslete nad tím, co vám dává energii, motivaci, co potřebujete k tomu, abyste zvládali běžné i náročné situace.
Můžete si udělat následující test v angličtině (stránka vám s vyhodnocením automaticky začne posílat newsletter, který můžete ihned zrušit). Výsledky vám mohou pomoci zorientovat se v tom, které oblasti vašeho wellbeingu zasluhují pozornost.
Pro inspiraci ještě seznam několika mobilních aplikací, které vám pomohou s péčí o vaše duševní zdraví.

Lektorka: Mgr. Klára Trávníčková, psycholožka
(Pracuje jako vedoucí Centra informačních a poradenských služeb ČVUT. Zaměřuje se především na zdroje, které v životě máme k naplňování a neustálému rozvíjení našeho potenciálu.)

Podle čeho se lidé rozhodují? Všichni o sobě rádi přemýšlíme jako o lidech veskrze racionálních. Ve skutečnosti se ale velká část našich rozhodnutí řídí emocemi a zkratkami. Podíváme se, jak některé tyto zkratky (někdy nazývané též "kognitivní zkreslení") fungují, jak je ekonomové a psychologové v druhé polovině 20. století začali popisovat a kde všude lze tyto poznatky využít či zneužít: komunikace, marketing, UX design, podnikání, politika nebo promptování velkých jazykových modelů. A také si ukážeme, jak sami výzkumníci, kteří tyto omyly zkoumají, jim zároveň občas propadnou. Jako my všichni. Jakmile se o kognitivních omylech dozvíte, začnete je ostatně sami vidět všude kolem sebe (což je mimochodem i projev tzv. Baader-Meinhofové iluze).

-

Lektor: Mgr. Pavel Kasík, vědecký novinář, experimentátor a lektor
(Pro Seznam Zprávy píše o technologiích a hledá nové způsoby, jak lidem pomoci pochopit, jak funguje svět. Při tom nevyhnutelně narazil na kognitivní iluze, behaviorální ekonomii a experimentální psychologii. V posledních třech letech se věnuje tématu generativní umělé inteligence. Vystudoval Mediální studia a žurnalistiku na FSV UK, od roku 2010 přednáší na vysokých školách, nejčastěji na téma Komunikace vědy v médiích. Novinářům se snaží přiblížit svět vědců a vědcům ukázat překvapivá zákoutí komunikace.)

O etice AI se dnes hodně mluví (možná až příliš). K čemu ale může sloužit? Jaké etické teorie a principy je možné při úvahách o AI uplatnit? Existuje vůbec nějaká shoda o tom, co je dobré a co špatné, co je správné a co nesprávné? A i když nějakou shodu najdeme, bude vůbec možné etické principy efektivně aplikovat v praxi? O těchto a jiných problémech budeme v průběhu setkání společně přemýšlet.

Doporučuji přečíst si nějakou zajímavou sci-fi, třeba sérii povídek Isaaca Asimova Já robot. V češtině je dostupných několik zajímavých knih, Život 3.0 od Maxe Tegmarka, Jako člověk od Stuarta Russella či Etika umělé inteligence od Marka Coeckelbergha.

Lektor: PhDr. David Černý, Ph.D., filosof
(Pracuje v Oddělení umělé inteligence Ústavu informatiky AV ČR a na Ústavu státu a práva AV ČR. Zajímá ho všechno, co nějak souvisí s aplikovanou etikou, zvláště v oblasti AI a medicíny.)

Veškeré naše poznání světa je zprostředkované, odtud pochází i samo slovo média. Žádný zprostředkovatel, ať jím jsou média klasická či sociální, není neutrální. Každé zprostředkování je zároveň filtrací a transformací. Seminář je v podstatě základním poučením, jak číst a sledovat média kvalifikovaně, bez naivity, s vědomím zákonitostí jejich fungování. Nejprve si popíšeme obecná pravidla, pak se budeme podrobněji a na příkladech věnovat mediálnímu pokrytí vědy a techniky.

Zamyslete se, odkud čerpáte informace o problémech a událostech, které vás zajímají. Z mainstreamových médií? Ze sociálních sítí? Je vaším zdrojem častěji text, audio, nebo video? Jak si vybíráte, co sledovat a co ne? Jak poznáte, čemu důvěřovat více a čemu méně? Tyto volby všichni denně děláme na podvědomé úrovni. Chtěl bych, abyste jim den či dva věnovali pozornost a vnímali je. Zeptám se vás, na co jste přitom přišli.

Lektor: Ing. Petr Koubský, CSc., redaktor
(Redaktor Deníku N pro vědu a techniku. Pracoval jako redaktor počítačových časopisů Softwarové noviny a Inside, jako novinář na volné noze a dříve jako softwarový vývojář a jako vědecký pracovník ÚTIA. Studoval na VŠCHT a FEL ČVUT. Vyučuje předmět Vědecká žurnalistika na FF Univerzity Palackého v Olomouci.)

Afrika tu byla, je a bude. Pro mnohé z nás jde o téměř neexistující entitu. Pro jiné je zdrojem obav, většině je Afrika úplně jedno. Jak jste na tom Vy? Můžeme asistovat změně existence Afriky? Jsou k tomu nějaké důvody?
Někteří říkají: They call it Africa, we call it home. Co s nimi? A s námi?

Neočekávejte prosím přednášku a Africe. Proto není potřeba si vůbec nic připravovat. Maximálně budou součástí naší diskuse moje osobní fotografie z mých dlouhých afrických pobytů. Cíl našeho setkání je jediný: nejde totiž o Afriku, jde o Vaši schopnost zamyslet se, pozastavit se a přijít s názorem a odpověďmi na výše položené otázky. Jde o Vaši dovednost a schopnost se věnovat i otázkám, které tu jsou, ale Vás se zdánlivě vůbec netýkají. Co s nimi? Kam s nimi?

Lektorka: PhDr. Jana Hybášková, politička a diplomatka
(Bývalá velvyslankyně Evropy v Namibii a Iráku, poslankyně Evropského parlamentu a velvyslankyně ČR v Kuvajtu, Kataru a Slovinsku; ředitelka Personálního odboru MZV / na starosti dnes má 2002 české diplomaty/. Evropa je pro mne formou vlastenectví, diplomacie je službou naší zemi. Umění komunikovat a obhájit legitimní zájem, dovést politiky k zvládnutelným rozhodnutím je cílem mých 34 let v praxi.)

Celou přednáškou se bude v různých pohledech prolínat ekonomická teorie lidského kapitálu (human capital).

Pro účastníky přednášky a diskuse bude užitečné, když se ex-ante alespoň zběžně seznámí s několika písemnými podklady:
Otcem moderního pojetí lidského kapitálu je ekonom Jacob Mincer, který s ním přišel v 50. letech 20. století. Základní představu o podstatě modelu lidského kapitálu dává jeho retrospektivní přehledový článek [1]. Bylo by vhodné, aby si ho každý článek přečetl a zkusil pochopit alespoň základní koncepty.

Další články doporučuji alespoň zběžně prolistovat a přečíst si shrnutí a závěry:
Rozšířenou verzi základního modelu popisuje článek od Ben-Porath [2].
Přehledový článek [3] potom shrnuje peripetie s měřením lidského kapitálu a různé přístupu odborné literatury.
Následuje série článků [4,5,6] míněna jen pro ilustraci, jak metodicky / matematicky a statisticky náročné mohou být a jsou snahy o odhady výnosů lidského kapitálu.
Článek [7] je jedním z příkladů konkrétních způsobů odhadů výnosů lidského kapitálu.
Přehledový článek [8] zasazuje téma lidského kapitálu do širších souvislostí toho, jak je financován a kolik stojí.
Konečně slavný článek [9] prezentuje konkurenční teorii Michaela Spence k teorii lidského kapitálu, teorii signallingu, která také dobře vysvětluje pozorované asociace mezi úrovní vzdělání a výdělky. Pozorování dění v reálném světě vysvětlují do jisté míry teorie obě. Hodně závisí na situaci konkrétní země (systému), období a typu resp. úrovni školy. Empiricky rozlišit mezi teoriemi se ukazuje jako metodologicky extrémně složité, což znamená, že vědeckých pokusů to provést existuje velmi mnoho.

Lektor: doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D., akademický ekonom
(Absolvent FEL ČVUT; učí na CERGE-EI, kde se podílí na vedení think-tanku IDEA; člen Národní ekonomické rady vlády; poradce Mezinárodního měnového fondu, OECD a Světové banky; zabývá problematikou ekonomie trhu práce, školství a výzkumu.)

Seminář o nelegitimní sňatku mezi sémiotikou a kybernetikou z něhož prošla sémiotika, které nepotřebuje slovo znak, stejně jako psychologie nepotřebuje mluvit o duši. Cílem semináře je ukázat a popovídat si o tom, že modely a modelování je základ toho, jak svět poznáváme i komunikujeme a že může být i klíčem k pochopení takových věcí jako je umění nebo dokonce parodie!

Pustit si libovolný čarodějnický díl seriálu Simpsonovi a spočítat citace, aluze a vtipky na jiné filmy, knihy apod. Potom zkusit odhadnout, kolik času musí člověk strávit tím, aby tak mohl pochopit jeden pitomej díl.

Lektor: Mgr. Josef Šlerka, Ph.D., sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí.
(Vedoucí oboru Studia nových médií na Ústavu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě UK. V průběhu své kariéry kombinoval akademický výzkum s praktickým uplatněním. Působil v internetových startupech Ataxo a Socialbakers, kde vedl výzkum a vývoj. Po odchodu z byznysu se stal ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, kde podporoval a rozvíjel nezávislou žurnalistiku. Aktuálně spolupracuje jako datový novinář s investigativním serverem Investigace.cz. )